Tento příspěvek* (*původně sérii) jsem prvně zveřejnila na blogu kurzu v roce 2016. Od té doby se stal s desítkami tisíc přečtení historicky nejčtenějším postem na tomto webu. Informace v něm obsažené pomohly a pomáhají s pochopením principů kresby nejen spoustě studentů, ale napříč republikou i mnoha lektorům, kteří z nich ve své vlastní výuce čerpali a čerpají.
Jsem ráda, že moje práce nachází tak širokou odezvu. Přijměte pozvání k začtení se do tohoto postu, v němž Vám shrnu úplné jádro kresby, jež jsem popsala, abych z něho jako silný a krásný strom mohla rozvětvit moji metodiku. Věřím, že s pochopením kreslení pomůže i Vám.
Tvarosloví reality
Když jsem řešila, z jakých nejelementárnějších tvarů se realita kolem nás skládá, došla jsem k tomu, že je to v podstatě součet různých rovinek a oblinek. Proto se podle mne dá říct, že se tedy svět skládá z plochých a oblých tvarů a jejich kombinací:
Když se naučíte ve složitějších tvarech vidět tyto jednoduché, nebudete mít problém nakreslit v podstatě cokoliv.
Právě proto je na začátku důležité se věnovat tak prostým námětům, jako je krabice nebo válec. Protože z jednoduchých geometrických tvarů či z jejich výsečí je poskládáno vše kolem nás.
Abeceda kresebných nástrojů
No jo, rovinky a oblinky, to se to řekne! Ale jaký je v jejich kreslení vlastně rozdíl? Abych ho mohla popsat, musela jsem rozložit kresbu na prvočinitele, které jsem nazvala souhrnně “Abecedou kresby”.
Nebylo to lehké rozhodování, protože velmi často tyto “součástky” kresby fungují propojeně a ne vždy je lze najít v čisté formě. Přesto mi jejich rozdělení dávalo smysl:
Skvělé na těchto 3 základních nástrojích vyjádření tvaru je, že je můžete používat bez ohledu na konkrétní techniku. Pojďme se teď podívat na každý z nich trochu blíž.
1) Linka
Je Váš základní vyjadřovací nástroj. U ní všechno začíná a může, ale i nemusí končit. To už je jenom na Vás.
Linka je úžasná v tom, že může být nositelkou hned několika informací:
- o tvaru – to když odděluje tvary od prostoru pozadí
- o světle a stínu – to když nám svou sílou říká, kam dopadá světlo a kam už ne
- o emocích umělce – to když její dynamika nesouvisí s reálným svícením a tvarem, ale s emocemi umělce
- o kráse sebe samé – to když je linka krásná sama o sobě, třeba v kaligrafii, secesi apod.
K tomu, aby Vaše linka byla krásná sama o sobě, se musíte vykreslit. Stejně tak dostat do linky emoce chce jisté hledání a zkoušení.
Co se však můžete naučit hned teď a co Vám bude užitečné v realistické kresbě, je know-how, jak pracovat s linkou, aby vypovídala co nejvěrněji o chování světla a stínu a tudíž i o tvaru. Proto je dobré se na začátek naučit rozlišovat linku bez přítlaku a s přítlakem:
Porovnejte chování linky na kresbě vlevo a vpravo. Vlevo nám linka nic neříká ani o rozprostření světla na portrétu, ani o chování tvaru. Naopak na pravém portrétu nám linka oboje popisuje.
Jaké jsou zákonitosti používání linky s přítlakem?
Prohlédněte si kresbu od Edgara Degase – na ní je krásně vidět, jak zákonitosti práce s dynamickou realistickou linkou fungují.
-
-
-
- osvětlená místa objektu kreslíme tenkou a světlou linkou
- místa ve stínu kreslíme linkou širší a tmavší
- jednotlivé tvary – ať už jsou ve světle nebo ve stínu – od sebe oddělujeme zesílením a ztmavením linky v místě předělu tvaru
-
-
2) Stínování
Podívejme se nejdříve na stínování, které je mnohem jednodušší – prostě divákovi říká pouze to, kde je na objektu světlo a kde už ne. Pro stínování je charakteristické, že nejsou vidět tahy. Začíná-li se člověk učit kreslit tužkou, nedoporučuji si „usnadňovat“ práci rozmazáváním. Naopak naučit se vybudovat stíny tak,aby nebyly vidět tahy tužkou, je skvělý a důležitý trénink pro ruku.
Jak na stínování?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
3) Šrafování
Šrafování je oproti stínování principiálně mnohem komplexnější nástroj k popisu reality. Na rozdíl od stínování může říkat, kde je světlo a stín (ale taky nemusí), dále pak informaci o tvaru objektu a o jeho materiálu. Případně všechno naráz.
Úplně hlavním rozdílem mezi stínováním a šrafováním je, že u šrafování jsou vidět tahy.
Přehled 6 hlavních stylů šrafování
My se zde teď postupně podíváme na hlavních 6 způsobů či chcete-li stylů. U každého si vysvětlíme, v čem spočívají jeho specifika a také si můžete u každého pustit názornou video-ukázku, jak na to.
1) Šraf „45°“
Je to základní typ šrafu. Používá se na počáteční rozvržení světel a stínů na objektu, ale i na prokreslenější práce. Neříká nic o tvaru! Jeho velikou výhodou je, že kresbu sceluje.
Můžete ho tudíž použít kdykoliv během práce a kresba s ním bude vždycky vypadat kompaktně. Šraf „45°“ samozřejmě nemusí mít přesně 45°. Důležité však je, aby všechny jeho linky byly nakreslené ve stejném sklonu! Jedině tak bude tento šraf kresbu scelovat, v opačném případě jí bude spíš rozbíjet.
Perfektním příkladem užití šrafu 45°je Leonardo Da Vinci.
Jak na šraf 45°?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
2) Šraf objemový
Je to pokročilý typ šrafu. Říká nám, jaký má objekt tvar a jak se chová v prostoru, tudíž obohacuje kresbu o plasticitu a perspektivu. Pro jeho používání je tedy důležité perspektivu znát. Společně s perspektivou objektu nám může, ale nemusí říkat informace o světle a stínu.
Dobrým příkladem užití objemového šrafu je např. Albrecht Dürer (viz obrázek).
Když chcete používat objemový šraf, vždycky se sebe zeptejte:
„Co o tomto tvaru můžu říct?“
Např. o stěně krabice můžu říct, že je to rovná plocha, tudíž je vertikální – to popíšu svislým šrafem. Její horizontální linie se v perspektivě sbíhají v úběžnících – proto i šrafy budu kreslit tak, aby se sbíhaly do patřičných úběžníků.
Jak na objemový šraf?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
3) Šraf křížkový
Šraf křížkový může být tvarově popisný i nemusí. Jeho základní princip spočívá v tom, že na sebe ve vrstvách kladete různé směry a tloušťky šrafů, jejichž zahušťováním docilujete stínování. Můžete se s ním setkat hojně na grafikách, v kresbě se používá asi u všech technik, dobře vypadá v perokresbě a fixe.
Jak na křížkový šraf?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
4) Volný šraf
Volný šraf stejně jako křížkový může pomáhat definovat tvar nebo nemusí. Jeho základní princip spočívá v tom, že ruka s kreslířským nástrojem volně klouže a krouží po papíru a zahušťuje informace tam, kde autor uzná za vhodné.
Pro někoho může představovat „pouze“ způsob skicování, pro jiného pak finální styl. Jako například pro autora těchto kreseb, jímž je umělec Vince Low (viz obrázek).
Jak na volný šraf?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
5) Tečkovaný šraf
Tento typ šrafu není úplně čistým šrafem ve smyslu shluku čar. Jedná se spíš o shluk teček, jejichž hustota dává pouze informaci o světle a stínu. Kresby tímto stylem jsou velmi jemné a efektní.
Výhoda tečkování je, že máte intenzitu díky pomalému tempu zahušťování pod kontrolou. Jeho nevýhoda je druhou stranou mince – tou je časová náročnost. Můžete se s ním setkat ve fixe a také u tetování.
Jak na tečkovaný šraf?
Nejlépe to pochopíte z video-tutoriálu:
6) Šraf texturový
Je to nejpokročilejší typ šrafu a jak je z názvu patrné, popisuje materiál objektu. Například dřevo, vlasy, obočí, poréznost, vlákna apod.
O tom, zda bude ve vyjádření textury převažovat linka, stínování či práce s některým ze šrafů, rozhoduje typ textury a cit autora. Pro jeho použití by měl člověk dobře znát perspektivu, stejně jako práci s linkou, stínem a světlem.
Jak na šraf texturový?
Třeba Vám napoví toto krátké video:
Závěrem k Abecedě nástrojů
Závěrem k přehledu práce s linkou, stínem a šrafy je důležité říct, že to, co kdy zvolíte či jak vše prokombinujete, co z toho odvodíte nového atd. – to vše je jenom na Vás!
Kreslířská praxe je samozřejmě mnohem bohatší než tento přehled – ten je pouze orientační a slouží jako jakýsi rozcestník možností. Každopádně pro Vás bude velmi užitečné si všechny jmenované způsoby vyzkoušet tzv. „na vlastní ruku“!
Zatím účelem si můžete donekonečna pouštět videa výše anebo si třeba stáhnout (pravým kliknutím + dát uložit obrázek) a vytisknout tuto nápovědu. To, že si jednotlivé styly zkusíte nakreslit, Vám může pomoci nejen s vykreslováním, ale též si ujasnit, ve kterém stylu kresby se cítíte nejlépe.
Mějte se kresleně!
Bára Maštrlová
