Jak kreslit pomocí přenosové mřížky

V tomto příspěvku bych Vás ráda seznámila s jednou výbornou pomůckou na kreslení a to s přenosovou mřížkou. Možná už jste její použití někde zahlédli, možná ne. Můžete si o ní myslet, že je to podvádění a z hloubi duše jí pohrdat, nebo byste ji naopak rádi vyzkoušeli, ale nevíte jak na to. Tak se na ni pojďme blíž podívat.

Co to je a jak to funguje?

Přenosová nebo reprodukční mřížka či taky přenos přes čtvercovou síť apod. Tyto a podobné názvy označují jednu a tutéž pomůcku, která je tu s námi už od Renesance. Říkejme jí dál pro zjednodušení prostě jen “mřížka”.

Co že to tedy je? Mřížka je jednoduše řečeno:

“Čtvercová síť, kterou si nakreslíte na námět, jenž chcete přenášet na jiný podklad.”

(je jedno zda na papír, plátno, zeď apod. – pro zjednodušení píšu obecně slovo podklad).

Dá se říct, že je to hodně starý, ale velmi efektivní a ve své jednoduchosti úžasný způsob “přenosu dat” z jednoho nosiče na druhý 🙂.

Mřížkou si můžete pomáhat jak při přenosu z vlastní skici, tak z fotky.

Podklad, na který námět přenášíte, může být formátem:

• • • • Stejný  -> přenos 1:1
      • Větší  -> námět zvětšujete
      • Menší  -> námět zmenšujete

Pojďme si nyní ukázat, jak s mřížkou pracovat a to na dvou nejběžnějších situacích, kde se mřížka používá – při přenosu 1:1 a při zvětšování.

Přenos přes mřížku z formátu na formát 1:1

Pro první seznámení s mřížkou si pojďme ukázat její aplikaci na nejjednodušší situaci – na fotce A4, kterou chcete přenést na papír A4. Neboli přenos námětu 1:1.

1) Narýsujte si mřížku na námět

Nejprve si na vybraný námět – např. portrétní fotografii, kterou chcete kreslit – nakreslete čtvercovou síť.

Jaká má být správná hustota čtverců? To je velmi individuální – záleží na složitosti námětu i na Vašich preferencích. Obecně lze říct, že by neměla být ani moc hustá, ani úplně řídká a měla by Vám pomoct obsáhnout všechny důležité informace.

Pokud budete přenášet z fotografie velikosti A4, doporučuju síť o hraně čtverce alespoň 2 – 2,5 cm, rozhodně ne menší. Já jsem volila 2 cm.

2) Očíslujte a opísmenkujte síť

Mřížku si označte na jedné straně písmeny a na druhé straně čísly – prostě jako šachovnici. Nebudete tak muset pokaždé odpočítávat, na kolikátém že čtverečku leží ten který bod. Prostě se jen podíváte na souřadnice – např. že spodek nosu leží cca na “I” 9.

* tip z praxe: Písmenka a čísla umisťujte k lince mřížky, nikoliv na střed čtverce, budete se v tom lépe orientovat.

Když obrázek nevychází přesně na počet čtverců – viz žlutě zbarvené “zbytky” fotky, vůbec ničemu to nevadí. Se zbylými konci se samozřejmě počítá i u mřížky přenesené na nový podklad.

3) Připravte si mřížku na podklad

Jelikož přenášíte z formátu na formát 1:1, tak není nic jednoduššího, než si na Vašem papíře A4 rozměřit totožnou mřížku se čtvercovou sítí po 2 cm.

Jediné, nač doporučuji si dát pozor, abyste začátek mřížky rozměřili ze stejné strany jako na předloze, aby Vám vyšly “zbytky” sítě na stejném konci papíru jako na fotce a ne třeba naopak.

Mřížku na papíře si opět očíslujte a opísmenkujte.

Čím mřížku na podklad rýsovat? Na papír i plátno doporučuji tvrdší tužku (F až B, max 2B), měkká by se Vám při práci měla tendenci rozmazávat. Mřížku kreslete ZLEHKA! Nechcete mít v kresbě ani plátně rytinu, která nepůjde vygumovat.

4) Přeneste kresbu

Po nudném a pragmatickém rýsování mřížky přichází na řadu konečně přenos námětu. Jak na to? Přináším pár praktických doporučení, jak s mřížkou pracovat:

• Začněte přenosem siluety, postupně se propracujte k dílčím detailům – lépe si tak ohlídáte kontext.
• Hledejte průsečíky mřížky, kudy vede konkrétní údaj.
• Polohu přenášených informací můžete přesně vyměřit pravítkem– např. na fotce leží obrys podbradku na tomto konkrétním úseku mřížky – přesněji pak 8 mm vertikálně na souřadnici J-K 7. Proto i na mé kresbě bude tento bod na tom samém místě.
• Pozici přenášené informace také můžete jen odhadnout – např. obrys čela protíná souřadnice F 9-10 zhruba v půlce.
• Lze změřit přesnou pozici bodů, které leží uvnitř čtverců – prostě si odměřte v konkrétním čtverci vodorovnou a svislou souřadnici bodu a totéž si pak naměřte na Vaší kresbě.

Určitě je při kreslení dobré postupovat tak, že se zaměřeným/ odhadnutým bodem nakreslíte i linku té části námětu, na níž bod leží. Pomůže Vám to si uhlídat celek a logiku námětu a nebudete mít jen “mapu hvězdného nebe”, kde byste nevěděli, co s čím souvisí.
Ze stejného ranku je pak rada, že důležité je si všímat spíš než exaktní polohy přenášených bodů raději celkového kontextu informace.

5) Vyčistěte kresbu od mřížky

Až budete mít kresbu přenesenou, mřížku odgumujte – nechcete, aby Vám prosvítala v kresbě. Dál už pokračujte v práci podle toho, jakou technikou a co kreslíte.

* tip z praxe: vyplatí se nechat si po krajích písmena a čísla, abyste si případně mohli v průběhu ověřit pozici některých bodů. Stává se totiž, že se při prokreslování nějaký bod o pár milimetrů pohne.  

Pro práci – pokud kreslíte podle fotky, je dobré mít připravenou předlohu s mřížkou i bez. Ve fázi, kdy už motiv prokreslujete, se informace lépe vykoukávají z předlohy bez mřížky.

Co všechno musíte z předlohy při přenosu vyměřovat? To je jen na Vás, spoustu věcí můžete prostě “jen” vykoukat z kontextu. Nicméně, kreslíte-li nějakou bytost (člověka či zvíře), tak je určitě dobré si přeměřit pozici výrazo-tvorných prvků jako jsou oči, ústa atd.

Přenos přes mřížku z menšího na větší formát

Zvětšování námětu pomocí mřížky je trochu těžší než přenos 1:1, protože zde vstupuje do hry trochu matematiky (a tu spousta lidí nemá rádo). Nicméně, matematika je to jednoduchá – v podstatě jde pouze o to určit si, v jakém poměru námět budete zvětšovat.

Pojďme si představit jednoduchou situaci, kdy máte opět fotku formátu A4. Rozdělili jste si ji čtvercovou sítí po 2 cm čtverečcích. Tuto předlohu chcete zvětšovat na dvojnásobek. Proto si na papíře formátu A3 narýsujete dvakrát větší čtverce – tj. 4 x 4cm. Ty si opět očíslujete a opísmenkujete a můžete přenášet. Všechny informace budou tedy logicky zvětšené na dvojnásobek a budete-li něco přesně vyměřovat, na A3 takový údaj budete muset vynést dvakrát větší. Jak vidno, zas tak složité to není.

Můžete zvětšovat (i zmenšovat) v jakýchkoliv poměrech, princip je vždy stejný – prostě vybraným poměrem násobíte všechny informace.

Největší dilema – je kreslení podle mřížky podvádění?

Za sebe na to mám jasnou odpověď: Ale kdeže! Samozřejmě, že není.

Mřížka je normální profesionální nástroj, který používali takoví mistři jako třeba Leonardo da Vinci. Je tu s námi v umění opravdu dlouho a jakkoliv se může zdát laikovi její použití jen jako pouhé “obkreslování”, tak opak je pravdou.

Nicméně, nutno dodat, že proto, aby realistický námět vypadal po přenosu opravdu dobře, je samozřejmě potřeba trénovat i klasickou kresbu podle skutečného modelu. Když totiž nechápete základní souvislosti z perspektivy, svícení, proporcí, atd., tak Vás mřížka nezachrání.

Mřížka není zárukou toho, že s jejím použitím budou odteď všechna Vaše díla dokonalá. Čeho je však zárukou, že nebudete sekat při trefování se do formátu zbytečné chyby.

Shrnutí výhod a nevýhod

Ať to máme komplet, tak na úplný závěr si pojďme říct ještě výhody a nevýhody práce s mřížkou.

Výhody mřížky:

• Můžete ji použít na jakýkoliv námět, nebo třeba i jen na jeho část.
• I laik díky mřížce může dosáhnout obstojných výsledků.
• Začátečníkům  může pomoci při tom, co nejvíc nemají rádi, což z praxe vím, že je “nahazování” motivu na papír. Pro začínajícího umělce je samozřejmě velmi náročné z reality vyextrahovat všechny důležité informace. Mřížka mu pomůže bez většího stresu přenést motiv a pak se věnovat prokreslování a tím zkoumání reality. Což je velmi cenné!
• Profesionálům mřížka usnadňuje život tím, že si s ní mohou přenášet “data” tam, kam potřebují a nemusí vymýšlet celou kompozici při změně formátu znovu.

Nevýhody mřížky:

• Přílišné lpění na mřížce – často se stane, že se člověk při používání mřížky příliš zaměří na přesnou polohu konkrétního bodu, který přenáší a nevyhodnocuje souvislost tvaru. Takové používání mřížky je pak těžkopádné a dobrý výsledek Vám to rozhodně nezaručí. Vždy je důležité vyhodnocovat to, co kreslíte, v kontextu celku a nikoliv pouze řešit, že “na mřížce to ale má ležet tady”.
• Časová náročnost – ano, mřížku trvá narýsovat. Ale ten čas, který Vám to ušetří při opravování chyb při kreslení bez mřížky, je k nezaplacení.
  Mřížka vyžaduje Vaši péči – pakliže se ji rozhodnete použít, musíte být při jejím konstruování fakt přesní a stejně tak být potom pozorní k přenášeným informacím. Pokud to budete brát halabala, tak je Vám mřížka k ničemu a raději se na ni vykašlete a kreslete, jak Vám ruka a oko narostlo.
• Strach kreslit bez mřížky – může se stát, že se budete bez mřížky bát kreslit jen tak podle reálu. Na to pozor – takové kreslení Vás nikam nedovede a stane se z toho ve výsledku opravdu jen taková omalovánka.

Další možnosti přenosu

Přenášet motiv se dá v současnosti samozřejmě i jinými způsoby:

• • prosvícením oknem nebo prosvětlovací podložkou (pouze na formáty 1:1 a je to výrazně rychlejší než mřížka)
  • pauzákem (též jen 1:1, ale upřímně jsem to nikdy nepoužila)
  • projektorem (lze 1:1 i zvětšovat/ zmenšovat, nevýhoda je potřeba pořizovat projektor).

Za mne je mřížka ve své jednoduchosti a poměru cena výkon nenahraditelná.

Tak ať Vám mřížka slouží a pokud si ji chcete vyzkoušet na nějakých portrétech, tak jsem Vám jich tady pár připravila, ať máte na čem trénovat ;).

Mějte se kresleně!

Bára Maštrlová